Presidentská volba mě zklamala. Vlastně ani ne tak volba samotná. Vždyť se nakonec přeci jen konala v řádném termínu, bez manipulací a blamáže. Spíš mi tu volební sobotu pokazil její výsledek. Jsem však demokrat a tak to beru sportovně. Třebaže špatně polykám tu vyhlídku do budoucnosti. Příčí se mi totiž , že budeme mít presidenta, který lže, manipuluje fakty a využívá ran pod pás. Že budeme mít presidenta, který bude (víc než Klaus) urážet představitele jiných názorů a hodnot. Který bude naslouchat osmnáctileté holce bez maturity a svým spřáteleným, neviditelným vlkodlakům. Jsem však demokrat a respektuji volbu většiny. Jistě si tato většina zaslouží pana presidenta podle svých představ. Asi se těší, že je bude Miloš bavit svými vtipnými bonmoty, kostrbatou angličtinou, jadrnými výroky na adresu novinářů a roztomilou nákloností k Becherovce. Možná též doufají, že jim všehoschopný bulvár časem přinese i obrázek nahé Kačenky Zemanové. Je-li to tak, mám pro jejich volbu pochopení. Obávám se ale, že ona vítězná většina spíš sedla na lep, na sladká slovíčka, na hrozby o návratu sudeťáků, na populistické sliby (které president svou mocí nemůže splnit, i kdyby stokrát chtěl) a proto místo mozku použila při výběru svého presidentského kandidáta zcela jiných orgánů.
Vláda lidu - demokracie - má jednu zásadní slabinu: je pro všechny. Myslím si, že stejně tak jako musíme prokazovat své schopnosti řídit automobil, nosit zbraň nebo zastávat odpovědnou řídící funkci, měl by být i volič nejprve přezkoušen z jakési voličské zdatnosti. Obávám se totiž, že hranice plnoletosti (t.j. dosažení osmnáctého roku věku) není dostatečným dokladem o způsobilosti mluvit do budoucího vývoje republiky. Osobně bych navrhoval testovat inteligenci a paměť. Dostatečné rozumové schopnosti jsou předpokladem vlastního myšlení a vlastních názorů. Inteligentní člověk přemýšlí a nikoli pouze polyká líbivé fráze a ohraná klišé. Paměť pak proto, aby se neopakovalo to co nyní. Deset let v případě pana Zemana stačilo na to, aby většina obyvatel České republiky zapomněla jeho staré kauzy, chybné kroky, podezřelé kamarády, arogantní nabubřelost (které Zeman podléhal, když byl u moci) a prokázaná i neprokázaná provinění.
Jsem však demokrat a demokracie si vážím (byť je nedokonalá). Také si považuji faktu, že mohu žít v demokratickém státě. Není to samozřejmost! Je to dar, o který musíme pečovat. Jsem také optimista a proto raději myslím na to dobré co nám tato první, přímá, presidentská volba přinesla. Především si vážím toho, že jsem z okresu a vlastně i z kraje, kde většina lidí prokázala dobrou paměť i inteligenci. Je potěšitelné, že lidé svou velikou účastí a zaujetím prokázali zájem o věci veřejné a nakonec jsem rád, že se stále můžeme těšit na "setkání v lepších časech".
Lukáš Berndt